ccTLD

ccTLD je zkratkou pro country code top-level domain, což by se dalo krkolomně přeložit jako kódové (označení) země (pro) doménu nejvyššího řádu. V dnešní době však už ani původní anglický originál není úplně přesný, protože kódové označení země může reprezentovat i územní celky. U nás je také zaběhnuté nepřesné pojmenování národní domény.

Obsah

ISO 3166 – Codes for the representation of names of countries and their subdivisions.

ccTLD vychází z mezinárodního standardu ISO 3166-1 pro kódy reprezentující názvy zemí a jejich členění. Tento standard obsahuje označení zemí číselné, dvou a trojznakové. Pro domény se využívá právě dvouznaková varianta takzvaná alpha-2.

Příklady:

.cz – Česká Republika 🇨🇿
.sk – Slovenská Republika 🇸🇰
.de – Německo 🇩🇪
.tv – Tuvalu 🇹🇻
.me – Černá Hora 🇲🇪
.eu – Evropská Unie 🇪🇺
.su – Sovětský svaz

Pravidla pro ccTLD tedy jsou, že se musí jednat o dvouznakovou doménu odpovídající ISO 3166-1 alpha-2.

Registry ccTLD

S delegací ccTLD začala organizace IANA v roce 1985 podle RFC 1591. Aby se vyhnuli lokálním politickým konfliktům, tak vzniklo pravidlo, že územní celek musí být v ISO 3166. V 80. a 90. letech hledala IANA, později ICANN, někoho na lokální úrovni, kdo by se národních domén ujmul. Většinou se obraceli na univerzity. Je třeba si uvědomit, že v té době Internet byl výsadou právě univerzit a nikdo v doménách ještě komerční potenciál nespatřoval, proto se také rozdávali často zdarma. Ve výsledku se tak o prví národní domény staral třeba jeden člověk. Teprve s růstem Interneru a postupnou komercializací začaly narůstat nároky jak byrokratické, tak i technické.

V roce 2000 ICANN začal více spolupracovat se správci ccTLD. Vše nabralo mnohem oficiálnějšího rázu. Bylo třeba řešit otázky ekonomické, kulturní, politické, právní atd. Proto práci jednotlivců, kteří se o národní domény starali po večerech přebírají oficiální organizace NIC. Nicméně katy už byly rozdány a tak vztah mezi ICANN a národními registry byly často dosti komplikované. ICANN tak nechal národním registrům poměrně velkou volnost, co se týká pravidel.

V roce 2009 ICANN začal s programem implementace IDN pro národní domény. Pokud země nepoužívala latinku, tak se mohla ucházet o IDN doménu prvního řádu v jejich abecedě. V první vlně na začátku roku 2011 obdrželi 33 požadavků reprezentujících 22 jazyků. V této době byla už více jak polovina schválena.

Díky tomuto programu postupně vznikli domény jako .рф (.ru v cyrilice), .бг (Bulharsko), مصر (Egypt), .台湾 (Tajvan) a spousty dalších.

Otevřené ccTLD

Občas se setkáte s pojmem open ccTLDs (otevřené ccTLD). Jedná se o ty ccTLD, kde registr domén neomezuje, kdo si je může zaregistrovat. Mezi takové domény patří i .cz, další jsou například .cc, .tv, .ws anebo .me.

Obecně jsou ccTLD omezovány spíše z historických důvodů. Mohou si je registrovat pouze občané daného státu a společnosti, které zde mají administrativní kontakt. Z pohledu fungování Interentu, tato omezení nemají žádné opodstatnění.