Když se děti dostanou ke kreditní kartě nemusí to dopadnout dobře. Naštěstí ve většině případů mohou rodiče požádat o vrácení peněz. Ovšem nesmí se jednat o nákup herní měny přes Facebook. Hned dva případy musí řešit soudci v USA a rozhodli se, že dojde na soud.
V jednom případě dítě ukradlo debetní kartu rodičům a utratilo 1000 USD za svou oblíbenou online zábavu. Facebook se rozhodl, že část jeho rodičům vrátí. Jednalo se o částku 59,59 USD.
Druhé dítě požádalo rodiče jestli by mu dovolili utratit 20 USD za hru Ninja Saga. Nakonec se mu ale podařilo utratit několik stovek USD. Údajně si myslelo, že virtuální měna nebude stát reálné peníze. Těžko soudit občas rozeznat v online hrách, který bonusový balíček je za peníze a který jen za nějaký osobní údaj, zmate i dospělého.
Problém je ale někde jinde. Jak může nezletilé dítě ze svého Facebookového účtu používat kreditní kartu? Jistě odsouhlasilo nějaké podmínky užívaní služby. Ale přiznejme si to. Ty základní mají téměř 4100 (29 tisíc znaků) a nachází se v nich odkazy na výklad jednotlivých pojmů. Abyste všechno pochopily musíte přečíst cca 9000 slov. Já se přiznám, že jsem je nečetl protože jsem lenivý. Ovšem představa že 13leté dítě si je dokáže kompletně přečíst je prostě naivní. Pak tu jsou ještě další pro každou konkrétní aplikaci.
Někde v těch podmínkách je i odkaz na část, kde je psáno, že nezletilí může platit pouze se svolením svých rodičů anebo zákonného opatrovníka. Samozřejmě s odkazy na další rozšiřující podmínky.
Naštvaní rodiče argumentují u soudu, že podmínky Facebooku dostatečně neochraňují nezletilé. Hledají oporu v zákonech státu Kalifornie, který jasně říká že děti nemohou uzavírat smlouvy pokud se jedná o majetek, který nevlastní.
Pokud by byl vynesen rozsudek ve prospěch žaloby, kolik nezletilých by po Facebooku mohlo chtít peníze zpět?
Prijde mi to absurdni … chyba je predevsim na strane deti ktere kradou rodicum karty a na strane rodicu, ktere si dostatecne nekontroluji za co utraci dite “pujcenou” kartu.
Problém je v systému, který dovolí dětem utrácet peníze anebo dovolí používat reklamu, cílenou na děti.
Podľa mňa je chyba jesnoznačne na strane rodičov , veď nemôžu deťom len tak požičiavať karty a navyše nekontrolovať na čo a ako ich použili.
V spomínanom prípade, že to dieťa ukradlo?
U nás doma vždy viseli kľúče od auta na vešiaku a nikdy ich nikto neukradol, ani kľúč ani auto si bez dovolenia nezobral. U susedov boli kľúče skryté a aj tak ich chalan ukradol a auto nabúral. Je to o výchove a o vzťahu a dôvere detí a rodičov.
:D Tak to je masakr co všechno se v Americe dostat k soudu…
To uz spis ze strany tech rozicu jde o podvod. – zaplacene sluzby vyuzili a pote chcou vratit penize? Jejich hloupost a “neopatrne” kdyz to reknu velmi slusne… zachazeni s platebni kartou je neomlouva. Objednali, zaplatili, spotrebovali.
Tohle je jednoznačně kombinace několika problémů:
– rodiče, kteří nekontrolují, co všechno děti na počítači dělají,
– nezvladatelný rozsah podmínek používání různých služeb/e-shopů, kterým jen obtížně rozumí i dospělí!
– nabídky, u kterých lze jen těžko rozlišit, zda za nabízenou službu/zboží je třeba zaplatit (a za jakých podmínek); často se to používá v herním prostředí nebo v marketingových nabídkách, kde jsou úmyslně skryty podrobnosti
Za rodiče nikdo jiný děti hlídat nemůže, ale ty druhé dva nešvary by se měli řešit.