Metoda linkbuildingu pro ty co si věří

verim-siMetod linkbuildingu je nepřeberné množství (například těchto padesát). Můžeme je dělit do různých kategorií, podle toho jestli jsou follow/nofollow, placené/neplacené, časové náročnosti, proveditelnosti anebo třeba jak moc nebezpečné jsou. Jeden takový celkem nebezpečný způsob si dnes probereme.

Představte si, že někdo píše opravdu dobré a zajímavé články. Na každý potřebuje několik hodin intenzivního shánění informací, další hodiny věnuje překládání zahraničních zdrojů a díky jeho zkušenostem z oboru vznikne celkem rozsáhlí a výstižný text k tématu. Všechno přehledně a lákavě napsané, tak že od toho nemůžete odtrhnout oči dokud to nedočtete do konce. Přesně ten druh článků na který se bude vždy odkazovat jako důvěryhodný zdroj, protože autor prostě přesvědčil. No a dole pod článkem bude výzva k tomu, aby jste článek dále šířili. Prostě si jej zkopírovali na svůj blog, magazín, PR web. Protože jen tak si jej přečte každý. Jedinou podmínkou je zachovat jej v nepozměněné verzi jako celek.

Pokud máte tématicky blog, tak proč to neudělat že. Navíc když o to autor sám žádá. Jestliže nejste ortodoxní SEO šaman, tak víte, že jeden duplicitní článek, zvláště obsahuje li odkaz na zdroj, rozhodně vašim stránkám neublíží. Naopak získáte návštěvníky, kteří se možná začtou i do dalších vašich článků a rozšíří komunitu pravidelných čtenářů.

Proč by to někdo dělal?

Obezřetnost je samozřejmě na místě. Zvláště na internetu. Když se však oprostíme od SEO myšlení, tak se dá najít spousta důvodů. Například si ten dotyčný prostě jen buduje dobrou pověst. Posilování jména/značky se mu může odrazit v kariérním růstu, prodá víc knížek, anebo získá větší komunitu na sociálních sítích. To vše se do budoucna může hodit.

Důvody však nemusí být jen zištné, někoho to prostě baví. V dnešní době komerce může být zajímavé si trochu “zatrollovat” na účet ostatních, kteří jdou po zisku. Přidat tomu nádech tajemna či momentálního pomatení mysli.

Čistě SEO pohled

Velké množství zpětných odkazů je určitě zajímavá záležitost, ale jak známé vyhledávače kopie by měly být ignorovány a originál zůstane jen jeden. Takže k čemu takovéto zpětné odkazy? Duplicitní texty ale ve vyhledávačích zůstávají a jsou připravené nahradit origináln pokud by z nějakého důvodu přestal existovat anebo by ztratil autoritu. Pokud je něco indexováno a neporušuje to nějak zásadně příručku pro webmástry, tak je to vodivé i pro linkjuice. Teoreticky tedy dosáhneme účelu linkbuildingu.

Na druhou stranu tady stále číhá hrozba penalizace za duplicitu. Ať už originál někdo outrankuje, anebo se po webu přežene jedno z černobílých zvířátek. Znáte přeci nová pravidla. Větší množství duplicitního obsahu na jednom webu znamená penalizaci pro web celý. Google očividně nepočítá s lidmi co rozdávají obsah zdarma :)

Závěr

Stojí tedy tato metoda za vyzkoušení? Pokud si věříte můžete to zkusit. Když ne, stále lze uplatnit oklikou. Důvěryhodný a kvalitní článek přece musí být ozdrojován. Pokud se má kopírovat se vším všudy, tak i zdroji.

Na linkbuildingu je úžasné, že se dá pořád něčím vylepšovat. Tam kde něco přestává fungovat se vždy dá vymyslet způsob jak to předělat, aby to fungovalo jinak.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 100 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

21 Replies to “Metoda linkbuildingu pro ty co si věří”

  1. Pár mých článků bylo s dovolením (i bez něj) okopírováno jinam a nikdy mi to neublížilo. Vyhledávač vždy poznal jaký článek je originál a přes odkaz pod článkem (zdroj: bla bla) mi vždy přišlo pár desítek lidí.

    Takže pokud článek okopčí někdo velký, může to být jedině dobře, protože to nějaké ty lidi přinese. Pak už je jen otázkou, jak má člověk super články. Jestli stačí na to, aby je každý hrrr běžel vkládat na své stránky.

  2. Taky je zde otázka, co bude Google považovat za originál. V případě přidání odkazu na zdroj by to mělo být jasné, ale vzniknou i kopie bez odkazu. A co když vzniknou na autoritativnějších webech? Ty by ale asi vznikly i bez výzvy autora k takovému šíření.

  3. Mnoho mých článků bylo okopírováno, někde byly uvedené i intextové odkazy, někde je ten někdo vymazal. A výsledek? Můj web má smůlu a daný článek byl označen jako okopírovaný, i když byl původní. Google ho znal mnohem dříve, ale po okopírování se pozice propadly u daného článku o dost stránek…

  4. Mám jednu velice dobrou zkušenost. Sepsal jsem na svém blogu jeden článek, kterého si všiml redaktor jednoho docela známého webu o podnikání a požádal mě, zda by jej mohl na webu zveřejnit. Požádal jsme ho jen, aby do článku přidal odkaz na blog plus jeden odkaz na další článek na mém blogu, který se vztahoval k tématu.
    Je to několik měsíců zpět, díky odkazům mi přišlo z toho webu skoro 200 návštěv, navíc originální článek je stále ve vyhledávačích na předních místech, takže mám pozitivní zkušenost.
    Ale asi bych to nepraktikoval nějak hromadně, spíše ve výjimečných případech.

  5. Mám stejnou zkušenost jako Ivo, jak byl článek publikován jinde na silnějším webu bez odkazu na zdroj, za pár dnů mě ten web ve vyhledávání přejel jak velikonoční vajíčko.

  6. Me se to taky stalo, ze jiny web ukrad text a byl ve predu. Nekdy to google posoudi spatne, ktery text je original, ale s tm se nic moc nenadela…

  7. ja mam/mel spise problem s RSS. Par webu si to okopirovalo a byl jsem najednou s originalem az na druhe strane… zrusil jsem rss a za rok se uvidi

  8. Heh, taková zvláštní forma Guest postu – na ten máš jaký názor?. Díky za tip. Možná to zařadím do mixu služeb při propagaci.

  9. Opravdu bych uvítal, kdyby v rss byl cely článek a nikoliv jen zacatek. Snad to cesti bloggeri začnou konecne považovat za standard.

    1. Filius: Mě se myšlenka Guest Post libí. Pro Google to ale je úmyslný (nepřirozený) linkbuilding. Dřív anebo později to zařadí mezi black hat. Pokud už tam tedy není.

  10. Tak v podstatě něco podobného dělají tiskové agentury, tiskovou zprávu umístí u sebe a magazíny ji pak přebírají i se zpětným odkazem na konci.

  11. Pavel: to začnou čeští blogeři dělat, až přestanou čeští vykradači RSS kanálů dělat humus agregátory s několika reklamními bloky kolem perexu.

  12. Cesta budovani kvalitniho odkazu je to co porad propaguju. Jen nevim jestli podnecovat k duplikovani vlastniho webu, v nekterych pripadech by to mohlo prinest ovoce, asi zalezi na tematu webu – chce to otestovat kam se obsah/odkazy rozsiri. Myslim ze vlastni clanky dava affiliate partnerum k dispozici napriklad vivantis – celostnimedicina.cz.

  13. Ono asi taky záleží, čeho se článek týká. Dovedu si to dobře představit například v hodně úzkém a specializovaném oboru. Člověk by dokázal, že je kapacita. Na druhou stranu nevím, proč by mu konkurence skládala takovou poklonu jenom tak.

  14. Poslední dobou je situace kolem Google až hysterická. Kdyby měl každý koukat na to, že to může vyhledávač posoudit jako duplicitu, tak to aby už nikdo nic nepsal, aby ho to náhodou nepoškodilo.

  15. Jak pozná Google první, originální článek? Jednoduše, je to ten, který zaindexoval jako první. :)

  16. Podívejte se třeba na web feedit.cz, jedná se o masivní agregaci TZ s odkazem na zdroj či přímo na disk s TZ. GPR 4, je ale vidět, že to má prolinkováno se svými projekty. Tak kde je originalita? Panda ani tučňák o to nezavadil.

  17. Ono málokdo hodí odkaz na zdroj. Dneska každý kopíruje jak se dá a snaží se z toho vytěžit.

  18. Martin Kohout: lol, a moznost, ze jeden web je indexovany driv, nez druhy vas nenapadla? vubec nechapu, jak vas tohle mohlo napadnout pri velikosti internetu.. v ramci male site, kde by se reindexovalo v jeden cas by se to dalo jeste vysvetlil, ale to co pisete vy je totalni nesmysl.

  19. Škoda, že si zatím nikdo nevšim žádného z mých článku 200 navštěvníků by se určitě hodilo. Jinak dobrej článek na tech 50 tipů na linkbuilding jsem už někde viděl ale fakt super já osobně se tím řídím a některé weby mám docela vysoko na velmi konkurenční fráze, které se týkají půjček.

Comments are closed.