Schickelgruber & Denny Q&A, Derniera CMM a party

Včera jsem se zúčastnil jedné z nejlepších domainerských akcí vůbec. Navíc byla zpestřena promítáním filmu Czech Made Man. Celá akce se odehrála ve kině Mat na Karlovu náměstí. Ale pěkně popořadě.

Cesta a hledání ShuwiXe

Cestou do Prahy jsem si seřazoval v notýsku otázky nejen pro pořadatele. Věděl jsem, že se akce zúčastní i  několik dalších lidí a pro jistotu i pro ty, kteří by se mohli ukázat. Zhruba půl hodiny před Prahou mi volal ShuwiX, že si někde dáme sraz. Bouhžel spojení nebylo zrovna ideální a ShuwiXův akcent tomu moc nepřidal, takže jsme se vlastně dohodli a nedohodli. Po příjezdů jsem se po novém Hlavním nádraží trochu motal. Vsadil jsem na logický předpoklad, že ačkoliv je vše jiné, zřejmě nepřemístili nástupiště a vstupy do metra, takže když půjdu stále k východu ty vstupy tam někde budou. A taky že byly. Díky Dennyho komentáři na FB jsem věděl že se musím dostat na Karlovo náměstí. Takže jsem hledal mapu metra a snažil se z ní vyčíst jaký lístek vlastně potřebuju. Nějaká pásma tam zakreslená nebyla. Vsadil jsem tak na netrpělivé domorodce, kteří stejně jako já čekali na lístek. Polovina automatů na jízdenky nefungovala a do toho zmatení zahraniční turisté, kterým neustále propadávali padesátikoruny, tím způsobem, že jim je automat vystřeloval ven a museli je lovit po zemi. Domorodci byli také zmateni, protože se prý měnilo nedávno jízdné. Nakonec jsem pochopil, že lístek za 32 CZK by měl stačit.

Mezitím mi opět volal ShuwiX, tentokrát jsem pochopil, že jel autobusem a skončil někde u Florence. Původně jsem se chtěl dohodnout, že tam na něj někde počkám, ale ta přestupní stanice byla neuvěřitelně zmatečná a byl jsem rád, že jsem našel trasu B. Cedule v metru se za posledních několik let nezměnily a stále člověk musí použít trochu fantazie aby pochopil, kde vlastně právě teď stojí a kam to jako jede. Taky mohli napsat na tu ceduli “Tady stojíte”. No to je jedno, nakonec jsem se dostal na Karlovo náměstí a vylezl z metra. Opět mi volá ShuwiX, kterému operativně vysvětluju, jak se má z Florenc dostat na Karlovo náměstí a že jej počkám před výstupem metra. Mezitím si krátím čas přemýšlením proč jsou na zdech kolem jezdících schodů plakáty nakřivo.

Opět telefonát od ShuwiXe. Tentokrát, že vyšel z metra a nikde nic. Tak si říkám, že asi vylezl opačným koncem, než jsem byl já a zkouším se s ním domluvit. Jako záchytné body používáme těď kolem mě projela kolem mě tramvaj, teď zelená dodávka atd. Nakonec mu řeknu ať se někoho zeptá kde je Raifka (taková ta žlutá banka). Tam jsem totiž stál a odtama mám také přes Streetview nastudovanou cestu k cíli. Nakonec mě našel a jdeme k cíli. Mimochodem pokud se někdy budete domlouvat se Shuwixem připravte se na jeho asociální chování, takže vám bude za každou radu nadávat a používat sprostá slova. Chce to trpělivost.

J.B a Denny o doménách vtipně a věcně

Do kina jsme dorazili pozdě a trochu promoklí. U vchodu do salónku stál nabušenej chlápek 220 cm a 200kg a změřil si nás pohledem. Když ale poodešel tak jsme vešli. Kuwa to byl respekt to vám řeknu. J.B a Denny už probírali otázky. Já zabral neobsazené místo, vytáhl notýsek, tužky a přešel do pohotovostního zapisovacího režimu. ShuwiX vyrazil k baru pro nějaký tvrdý alkohol.

.cz domény

První otázka co jsem zastihl byla na téma investování do .cz domén. Denny .cz doménám nevěří. Zatím je tu příliš mnoho místa. Český jazyk umožňuje hodně variability a skloňování, což toto místo ještě zvětšuje. Cenu sráží i nízká cena za proklik. Ale to se prý časem rozjede. J.B. samozřejmě .cz domény zkoušel. Ale ani s jeho kontakty a množstvím trafiku prostě ta PPC scéna za moc nestála. Denny dále nechápe, proč velké společnosti jako pojišťovny, anebo banky prostě nekupují pořádné domény nejen pro sebe ale i propagaci produktů. Mají obrovské rozpočty a vypláznout 10 milionů za doménu by neměl být problém. Určitě by se jim to vyplatilo. J.B. to komentoval, že pro pojišťovny a banky není v kampaních domén klíčová. Denny nesouhlasil, protože doména je prostě jen jedna.

Nový domaineři

J.B. je v domainingu už 4 roky. Podle něj to nový domaineři budou mít daleko složitější. On nastoupil na vlak, když všechno rostlo. Denny tak docela nesouhlasil. Když by měl začínat znovu a měl ty zkušenosti co má teď, tak by to dokázal rozjet. BFU jsou podle něj velice hloupý a proto se stále dá na různých formách typosquattingu vydělat. Debata se pak začala rozvíjet dále na téma typosquatting. Například podle Dennyho pokud se to dobře udělá, tak i jeden překlik u domény se může bohatě vyplatit. Uvádí příklad, který už ale není o klasickém typosquattingu ale o spíše hardcore typosquattingu, kdy na typo stránce je kontakt na konkurenci, která zajistí dodání zboží a v podstatě ukradne zákazníka. Doména si tak na sebe může vydělat na 10 – 20 let jedním klikem.

Vzduchem tak létají různé ukázky typosquattingu. Například legendární twiter.com. S 50K typo za den. Kde je návštěvník motivován udělat co nejvíce akcí za které je vlastník placený. Je zmíněný i typo k facebook.com, které mělo 200K/den. Pak sice dochází k stížnostem a arbitrážím, ale vtip je v tom to protahovat jak jen to jde. /* nějaké info co by se mělo cenzurovat */

Ještě padlo důležité know-how. Podle obou jsou domény, které dávají 20/USD rok neprodejné. Nikdo je nechce. Dříve nakupovali domény s ROI 3 měsíce, teď i 6. Je to stále těžší.

Subreg

Přichází Gransy ze Subregu. Denny jej okamžitě zve k nim. Pochlubí se svou investicí do subregu a vysvětluje proč by jsme si všichni měli registrovat domény právě tam. Nechápe proč čeští registrátoři nemají akreditaci a vystavují tak své klienty právnímu systému třeba v Německu. Denny dává možnost položit otázku Gransymu. Nečekaně padne otázka ohledně aukcí. Takže aukce na subreg jsou technicky připravené. Jediné co zůstává jsou právníci. Musí se totiž vyřešit problém s převodem domén a zasahuje do toho samozřejmě i aukční zákon. Vše musí být 100% ošéfované, když se něco prodá tak se to prodá. Denny si jen povzdechne, že by si přál, aby převod domény a její prodej byl tak jednoduchý jako její prodej. Mimochodem J.B. se přizná, že stále vlastní koupené LLL.cz domény.

Diverzifikace

Denny zmíní další projekty na kterých dělá. Hlavně developerské projekty propojené z EU fondů. Chce se více věnovat offline obchodu. Tak trochu zaznívá skepse, že interentu v této podobě tu bude věčně. J.B. si to nemyslí.

Opět odbíhají od tématu směrem k mass developmentu domén. Nikdo z nich tomu nevěří. Snaha s obrovským rozpočtem tu byla. Ne od nich, ale od někoho známého (nevzpomenu si jméno). Ale třeba 50K domén rychle developovat nejde.

.FREE

Původně skeptický J.B. se nakonec rozhodl to projektu jít. Věří v lidi co za tím stojí. Nepůjde jen o doménu, ale i aplikace zdarma, které na ní pojedou.  Denny tomu nevěří, leda by mu povolili registrovat nějakou typo sTLD, což ale neudělají.

Bublina 2.0

Hodně se toho píše splasknutí internetové bubliny 2.0. J.B. říká že zažil 1.0 a že se ta dnešní od ní hodně liší. Všechny současné projekty už vydělávají peníze, takže když vy bublina splaskla, tak ne úplně. Protože ty firmy stále ty peníze vydělávají.

CzechMadeMan

Na promítání CMM jsem se opravdu těšil. Přiznám se, že jsem jej zatím neviděl. Nebylo nějak s kým jít, takže spíše čekám na DVD verzi. Takže okamžik, kdy film uvede reálný CMM byl opravdu epický!

Přečetl jsem si hodně recenzí a popisů o čem film byl, ale popravdě snad ani jedna nesedla. Na české poměry překvapivě nevybočoval moc z míry. Snad kdyby si filmaři odpustili trochu moc krátké scény a jejich neustále prostříhávání s minulostí, byl by dojem trochu lineárnější. Hlášky byly super, otevřenost hlavního hrdiny mě nadchla. Jen ten závěr mi neseděl. Moc depresivní a zavádějící. Když si poslední temnou scénu ale odmažeme a nahradíme jí tím co se děje na facebooku, tedy pokud máte CMM v přátelích, tak to vlastně je super příběh.

A moje nejoblíbenější scéna z filmu? Určitě jak Jakub Vrána začíná s domainingem a popisuje jak si k tomu pořádně sednul, kolik toho vypil a vyšňupal. Krásně je tam ukázáno, že to nejsou žádné easy money ale pořádná dřina.

Závěr

Celá akce je byla úžasná. Popravdě se mi to líbilo víc než Domain Day. Škoda, že jsem musel tak rychle odejít. Prohodil jsem pár slov s lidmi co jsem znal, lidmi co jsem neznal i lidmi co jsem znal, ale už jsem nevěděl, že je znám. Pořadatelům i všem účastníkům děkuju. Atmosféra byla báječná a nabrané zkušenosti rozhodně stojí za to.