Nedávno jsem si na Lupě článek, že Foodora posílá autonomní roboty do další části Prahy. Přiznám se, že se mi to dost zalíbilo. Vždy jsem měl rád SCI-FI věci a rád do nic i investuji. Ovšem už párkrát jsem se spálil, takže o to více se snažím, „co nejvíce počítat“ jestli to opravdu má smysl. Vzít příběh a zkusit ověřit jestli to ekonomicky dává smysl.
Malí autonomní roboti. Last mile delivery. Reálný provoz v Praze. Ne demo na veletrhu, ale vozítka, která fakt jezdí po chodníku a vozí lidem jídlo nebo nákup. Zní to dobře ne?
Obsah
Nejdřív Starship, pak Serve Robotics
Roboti, které v Praze používá Foodora, jsou od firmy Starship Technologies. To je soukromá firma, takže si ji normálně nekoupíte na burze. Škoda, protože právě Starship má podle všeho reálnější provozní zkušenosti. Uvádí přes 10 milionů doručení a tisíce robotů v provozu.
Jenže když jsem hledal veřejně obchodovatelnou firmu z podobného segmentu, narazil jsem hlavně na Serve Robotics (SERV, obchoduje se na NASDAQ).
A tady už to začalo být zajímavé.
Serve Robotics dělá podobné malé autonomní doručovací roboty. Má partnerství s Uber Eats a DoorDash. Tedy přesně ten investiční příběh, který dnes na trhu může znít dobře. Jenže investiční příběh je jedna věc. Čísla druhá.
Na první pohled to vypadá jako růstový příběh
Serve Robotics reportoval za Q1 2026 tržby 3 miliony USD. Meziročně to byl růst o 578 % a mezikvartálně o 238 %. To zní výborně. Že se někam reálně posouvají.
Za celý rok 2025 měla firma tržby 2,7 milionu USD, takže v jednom kvartálu 2026 udělala víc než za celý předchozí rok. Jenže pak se člověk podívá o řádek níž. Náklady na tržby byly v Q1 2026 12 milionů USD.
Takže při tržbách 3 miliony USD měla firma na hrubé marži ztrátu zhruba 9 milionů USD.
To zatím není situace „máme ziskový model a jen ho škálujeme“. To je klasická situace „zatím proděláváme už na úrovni přímých nákladů“. A to ještě nejsme u provozních nákladů, vývoje, administrativy, akvizic, marketingu atd.
Cash burn je brutální
K 31. 3. 2026 měla firma hotovost a marketable securities zhruba 197,4 milionu USD.
To zní jako hodně peněz. Jenže v Q1 2026 měla operating cash flow zhruba -41,4 milionu USD. Když přidáme capex, jsme někde kolem -43 milionů USD free cash flow za kvartál. Jednoduchá matematika:
197 milionů USD / 43 milionů USD za kvartál = cca 4,5 kvartáluTakže pokud by se nic nezměnilo, peníze jim vydrží přibližně do roku 2027. Takže pak musí sehnat další kapitál. Otázkou je jakou formou. Samozřejmě ideální pro ní je naředit akcie a prostě vydat další. A taky to dělá. Má různé ATM programy, tedy možnost prodávat další akcie do trhu.
V říjnu 2025 prodala 6,25 milionu akcií za 16 USD a získala zhruba 100 milionů USD hrubého kapitálu. To bylo vlastně povedené, protože dnes je akcie téměř na polovině.
Pro firmu dobré. Pro stávající akcionáře horší. Ředění je tady reálné riziko, které je potřeba započítat. Bohužel dosti nepředvídatelné, protože firma potřebuje konkrétní částku a cena akcií je nestabilní. Strašně špatně se s tím počítá. Ale pokud by byl dobrý příběh …
Pak jsem se zasekl na počtu robotů
Serve uvádí, že má přes 2 000 nasazených robotů. Na první pohled dobré. Jenže v Q1 2026 měla průměrně jen 812 daily active robots. Tedy robotů, kteří v daném období reálně vykonávali doručení.
To je důležité. Nasazený robot není totéž co vydělávající robot. Můžete mít 2 000 robotů ve flotile, ale pokud jich aktivně pracuje 800, tak ekonomika stojí na těch 800.
A teď přijde hlavní otázka:
Kolik může jeden takový robot vůbec vydělat?
Tady mi to začalo celé padat
Nejdřív jsem narazil na číslo, že Serve očekává při 2 000 robotech annualized revenue run-rate 60 až 80 milionů USD. To znamená 30 až 40 tisíc USD tržeb na jednoho robota ročně.
Na první pohled to vypadá hezky. Ale pak jsem si řekl: počkat, jak?
U robotického doručování se často mluví o tom, že aby to dávalo smysl proti lidskému kurýrovi, musí se náklad na doručení dostat někam k 1 – 2 USD. Jenže když firma dostane z jedné doručky třeba 2 USD, tak 30–40 tisíc USD na robota ročně znamená obrovský počet doručení.
Pojďme počítat. Rok má 365 dní.
30 000 USD / 365 = 82 USD denně
40 000 USD / 365 = 110 USD denněPokud SERV dostane 2 USD za doručení:
82 USD / 2 USD = 41 doručení denně
110 USD / 2 USD = 55 doručení denněTakže aby jeden robot udělal 30–40 tisíc USD tržeb ročně při 2 USD za doručení, musel by dělat 41 až 55 doručení denně. To mi přišlo úplně mimo.
Robot se taky musí vracet
Někde se zmiňoval průměrný čas doručení kolem 18 minut. Jenže to je cesta k zákazníkovi. Robot se musí také vrátit, nebo přesunout na další vyzvednutí. Musí čekat. Musí se naložit. Musí se dobíjet. Občas se zasekne. Občas pojede pomaleji. Občas nebude poptávka.
Takže jsem si řekl, budu optimista a počítejme 2 doručení za hodinu na robota.
Pak to vypadá takto:
| Aktivní provoz robota | Doručení za den |
|---|---|
| 6 hodin | 12 |
| 8 hodin | 16 |
| 10 hodin | 20 |
| 12 hodin | 24 |
Tohle už je číslo, se kterým se dá pracovat. Pokud robot udělá 20 doručení denně a SERV dostane 2 USD za doručení, tak jeden robot udělá:
20 × 2 × 365 = 14 600 USD ročněTo není 30–40 tisíc USD. To je 14,6 tisíce USD. A to ještě před náklady.
Aby udělali 500 milionů USD tržeb
Řekněme, že by Serve Robotics chtěl jednou dělat 500 milionů USD ročních tržeb. To už by začalo odpovídat firmě, která má být veřejně obchodovaným růstovým příběhem a ne jen experimentem.
Při 2 USD za doručení potřebuje:
500 000 000 / 2 = 250 000 000 doručení ročněPokud jeden robot udělá 20 doručení denně:
20 × 365 = 7 300 doručení ročně na robotaPočet aktivních robotů:
250 000 000 / 7 300 = cca 34 250 aktivních robotůTakže při 2 USD za doručení a 20 doručeních denně potřebují zhruba 34 250 aktivních robotů, aby se dostali na 500 milionů USD tržeb.
Ne nasazených, ale aktivních a denně pracujících. A to nepočítáme v servisu, nějakou údržbu atd.
To je úplně jiný svět než dnešních 812 daily active robots.
Je trh dost velký?
Teoreticky ano. DoorDash dělá miliardy objednávek ročně. Uber Eats také není malý. Takže na papíře trh existuje. Jenže robot neumí obsloužit celý trh. Robot potřebuje krátkou trasu, vhodné chodníky, rozumné počasí, jednoduché předání, malou objednávku, žádné schody, žádné složité budovy, dostatečnou hustotu poptávky.
To není 100 % objednávek. Možná je to 5 %. Možná 10 %. Možná někde víc.
Ale i kdyby trh teoreticky byl dost velký, pořád musí firma dostat desetitisíce robotů do konkrétních čtvrtí, kde budou mít každý den dost práce.
A to není jen výroba. To je servis, nabíjení, čištění, opravy, mapování, povolení, remote assistance, náhradní díly, vandalismus, počasí, lokální operace.
Kolik bude stát vyrobit 34 tisíc robotů?
To je další problém. Nevím přesně, kolik stojí jeden robot Serve. Firma to takto jednoduše veřejně neříká.
Ale můžeme udělat hrubou tabulku:
| Cena robota | 34 250 robotů |
|---|---|
| 5 000 USD | 171 mil. USD |
| 10 000 USD | 342 mil. USD |
| 15 000 USD | 514 mil. USD |
| 20 000 USD | 685 mil. USD |
A to je jen hardware. K tomu je potřeba provozní zázemí, servisní síť, náhradní díly, lokální týmy, nabíjení, logistika a další infrastruktura. Takže pokud robot reálně stojí třeba 10 tisíc USD a nasazení s podporou dalších pár tisíc, bavíme se o stovkách milionů USD kapitálu.
Firma přitom měla k 31. 3. 2026 likviditu 197 milionů USD a pálila přes 40 milionů USD za kvartál.
Tohle prostě není pohodlná pozice pro škálování na desítky tisíc robotů.
Co by muselo platit, aby to dávalo smysl
Aby mi Serve Robotics začal vycházet jako investice, muselo by se stát několik věcí najednou:
- Robot musí zvládat stabilně kolem 20 doručení denně.
- Firma musí dostat náklady na provoz robota výrazně dolů.
- Musí snížit potřebu lidských zásahů.
- Musí vyrábět roboty levně.
- Musí mít většinu flotily aktivní, ne jen nasazenou.
- Musí dostat gross margin do plusu.
- Musí to stihnout dřív, než bude muset dál masivně ředit akcionáře.
To není nemožné. Ale je to hodně „musí“. Hodně velké riziko, které bohužel ani zdaleka neodpovídá současnému ohodnocení.
Proč jsem tu investici zamítl
Na začátku jsem si říkal, že autonomní last mile roboti mohou být zajímavá expozice na fyzickou AI. Po pár hodinách počítání mi z toho ale vyšlo něco jiného. Technologie je zajímavá. Trh existuje. Partnerství s Uber Eats a DoorDash má hodnotu. Ale čísla mi zatím nesedí.
Dnešní tržby jsou malé. Hrubá marže je negativní. Cash burn je vysoký. Počet aktivních robotů je nízký. A aby se firma dostala na opravdu zajímavé tržby, potřebuje desítky tisíc aktivních robotů.
Za mě tedy SERV zatím není investice, kterou bych chtěl mít v portfoliu.
Je to zajímavý technologický příběh. Možná z toho jednou bude velká firma. Ale jako obchodní investice mi to dnes prostě nevychází.
Zdroje
- Lupa.cz – Foodora posílá autonomní roboty do další části Prahy. (Lupa.cz)
- Starship Technologies – informace o doručovacích robotech a rozsahu provozu. (GlobeNewswire)
- Serve Robotics – výsledky za Q1 2026, tržby, cash, daily active robots, supply hours, cash flow. (GlobeNewswire)
- Serve Robotics – výsledky za Q4 a celý rok 2025, tržby a flotila 2 000 robotů. (GlobeNewswire)
- Serve Robotics – oznámení registered direct offeringu za 100 milionů USD. (Serve Robotics)
- Serve Robotics – informace o ATM programu a ukončeném předchozím ATM programu. (TradingView)
- Barron’s – shrnutí příběhu Serve Robotics, partnerství, očekávání analytiků a dlouhodobého výhledu. (barrons.com)