Až 75 % Američanů si myslí že by za využití jejich osobních dat měly firmy platit a nejvíce si cení historie navštívených stránek

Dneska jsem našel zajímavý průzkum, který si nechala spravovat společnost Ghostery, která stojí za stejnojmenným doplňkem do internetových prohlížečů. Tento doplněk blokuje skripty třetích stran, které se snaží sbírat osobní údaje. Na Chrome má 2M uživatelů, ve Firefox přes 1M uživatelů a na Opeře přes 5,5M stažení. V průzkumu byly položeny celkem zajímavé otázky.

Průzkum je postaven na vzorku 1384 dospělých Američanů, kteří reprezentují populaci USA. Proběhl mezi 29. – 30. dubnem 2020, takže zahrnuje i vliv koronaviru.

35 % dotázaných nevěří, že společnosti, které mají přístup k jejich osobním údajům a lokalizaci si je nechají jen pro sebe anebo je udělají anonymními. Přiznám se, že jsem nikdy nepřemýšlel nad tím, že pokud dám nějaké službě souhlas se zpracováním osobních dat (což je často podmínka užívání), tak jestli si je opravdu nechá pro sebe anebo anonymizuje jak slibuje. Podle GDPR byste měli informovat s kým se o data podělíte a jakou formou. Pokud přibude nějaký nový partner, tak je třeba aktualizovat smluvní podmínky a nechat je znovu schválit, jinak data dál posílat nesmíte.

77 % dotázaných souhlasí, že by jejich osobní data měli být jejich osobním majetkem zaručený ústavou. Hmm tohle je nepochybně zajímavý pohled na problematiku. Pokud moje osobní data, včetně geolokačních dat budou mým majetkem, tak by to jistě zajímavě ovlivnilo ostatní současné zákony. Například hacknutí webu a krádež tisíc uživatelských dat, by znamenalo že hacker neokradl jenom firmu, ale navíc tisíc dalších lidí. Co teprve SPAM? Když mi někdo pošle SPAM znamená to že zneužívá můj majetek k obohacení se na mě? :)

83 % dotázaných by chtělo právo, aby společnosti museli mít jejich explicitní souhlas ještě než začnou se sběrem dat. Tohle u nás už částečně řeší GDPR. Díky nové směrnici přibyla spousta checkboxů, za kterými se musí skrývat detailní popis k čemu data potřebujete a jak s nimi zacházíte. Na druhou stranu ne na všechno potřebujete souhlas a ne každý má sepsáno jaká konkrétní data sbírá. Ono to často je i technicky dosti problematické. Některé prohlížeče toho prozradí více, než jiné a data se navíc často sbírají a ukládají v surové podobě (logy, hlavičky atd.). Někdy ani nemusí docházet k jejich úplnému zpracování.

A teď to nejzajímavější 75 % odpovědělo kladně na otázku, zdali by jim společnosti měli platit za využívání jejich osobních dat. Takže pokud na vás někdo vydělává, tak byste z toho měli mít podíl. To zní dobře a možná dokonce i jako byznys model. Představte si, že čím více toho o sobě prozradíte, tím lépe na vás inzerenti budou moct cílit a vy z toho budete mít provize. Průzkum však jde ještě dál. Ptá se za co konkrétně by společnosti měli platit nejvíce.

  1. 49 % si nejvíce cení historie navštívených stránek ve svém prohlížeči.
  2. 46 % osobní údaje spojené s příjmy a zaměstnáním.
  3. 45 % geolokační data.
  4. 37 % obsah svých emailů.
  5. 34 % jejich věk.
  6. 27 % svou rasu a/nebo etnický původ.
  7. 26 % pohlaví a/nebo sexuální orientaci.
  8. 19 % aktuální stav (zadaný, singl, nikoho nehledá).
  9. 16 % náboženské vyznání.

A když už jsme u toho jakou formou platit, tak pouze 8 % dotázaných by preferovalo paušální částku za svá data. Naproti tomu většina by dala přednost platbě za položku. Což také ukazuje, že většina lidí si odlišná osobní data cení různě.

Závěr

Tento průzkum se mi líbil, protože kladl otázky vhodné k zamyšlení. Vede nás k tomu přemýšlet o osobních datech jiným způsobem a věřím, že vhodně položené otázky mohou ovlivnit myšlení lidí daleko více, než když je budete donekonečna poučovat jak to mají dělat správně.

 


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 100 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář