Obsah – překlad z angličtiny do češtiny a další modernosti

Při vytváření obsahu si často nevystačíte se znalostmi a je třeba sáhnout minimálně po inspiraci. Někdy stačí přečíst si zajímavý nadpis a máte svůj vlastní článek jindy vede jeden zdroj k dalšímu a na úplném konci najdete super komentář, který proměníte v doslova impozantní úvahu.

Jak nabíráte zkušenosti, tak se naučíte nejen hledat nové zdroje, ale také je rozeznávat. Například na wikipedii je spousta encyklopedického textu. Ten se hodí na permanentní obsah a občas vypomůže, když vám chybí texty na magazín (z historie X, jak je na tom X atd.) Ale skutečné poklady často skrývá diskuze ke stránce. Nepodložená tvrzení, neozdrojované texty, které si netrofnou wikipedisti veřejně publikovat anebo i menší flame war mezi wikipedisty samotnými na základě kontroverznosti. Tehdy zbystřete, protože jste narazili na zajímavé téma.

Když jsem dělal klasická MFA, tak mi bylo víceméně jedno jaký obsah plácnu na stránku. Důležitá byla hustota klíčových slov a mít co propojit s čím. Kde nebyl obsah, tam se dala výplň. Ovšem mimo MFA je to něco jiného. Čtenáři něco očekávají a je třeba dbát na posloupnost informací, jejich kvalitu a doprovodný obsah (obrázky, vysvětlivky, odkazy na další zdroje atd.). Chvilku to trvá než se stane čtenář číslem jedna :)

Ze začátku jsem měl problém s překládáním obsahu. Přišlo mi to zbytečné. Ať už na 404M anebo jiném blogu mi to přišlo jako ztráta času. Našel jsem zajímavé téma, shrnul, přidal komentář a dal odkaz. Proč něco rozebírat do detailů, když je originál velmi dobře napsaný? Občas jsem zkusil článek přeložit anebo přepsat úplně a kontroloval jak si vede. Samozřejmě takovéto články měly delší dobu uživatele stráveného na stránce, ale velkou váhu jsem tomu nepřikládal. Říkal jsem si, že lenivost vyhrává a nikomu se nechce číst anglické texty, když mu to dáte v češtině.

Asi nemusím říkat, že tato úvaha byla kompletně chybná. Pokud žijete ve světě, kde jako já předpokládáte, že každý na internetu umí anglicky, tak to shrnu do jedné věty. Tohle není situace před deseti lety, dneska konzumenti obsahu mají s anglickým obsahem stejný problém jako s rychlostí načítání stránky. Jsem z generace lidí, kteří internet poznali jako připojení přes telefonní linku. Tam se obsah načítal fakt dlouho a stránka v stovkách kilobajtů byla prostě průser :) Nad dnešními megabajtovými stránkami stále kroutím hlavou. Jenomže doba se pohnula kupředu. Internet != Angličtina.

Články tak jak jsem nad nimi uvažoval, tedy krátký souhrn a odkaz na celý už jsou minulostí z minulé dekády. Dnes už se odkaz na zdroj bere spíše jako slušnost. Je třeba vše přeložit či spíše přepsat a ani to nestačí. Pokud chcete čtenářům dopřát dostatečné pohodlí při čtení tak vytvořte speciální stránky či rovnou články, které budou vysvětlovat určité odborné pojmy. Pozor! Není to kvůli tomu, že by čtenáři byli hloupější či lenivější. Prostě dneska nemá každý čas sledovat všechny pojmy a novinky. Čtenář který zná všechno v oboru a sleduje trendy většinou ani nemá důvod váš článek číst :)

Mimochodem psát články o terminologických pojmech vám zabere dostatek času a prostoru. Takže pokud zrovna teď nevíte o čem psát na vašem blogu anebo magazínu, tak si projděte články a všem odborným slovíčkům věnujte samostatný článek. Uživatelům WordPress ještě můžu doporučit plugin Internal Link Building. Ten se postará, že z každého článku, kde máte určité klíčové slovo bude vést odkaz na nově napsaný článek. Je to takové wiki řešení odkazů.

No co dodat, prostě obsahu je třeba věnovat dostatek času :)