Včera jsem musel pro někoho narychlo koupit pojištění do zahraničí. Počítal jsem, že skončím na stránkách nějaké větší finanční instituce, ale proč si nesrovnat nabídky a přitom nenechat pár korun vydělat i affilákovi? Začal jsem na Seznamu a zkusil pár frází. Ano v tomto momentu mě to začalo bavit a z urgentní žádosti o záchranu se stal experiment :) Reklam na pojištění do zahraničí atd. bylo dostatek. Dokonce jsem klikl na jednu z top 3, ale nenašel jsem to co jsem hledal (reklama byla zavádějící). Sloupec s reklamami vpravo jsem naprosto podvědomě ignoroval. Co mě zaujalo bylo, že jsem vybíral vizuálně podle obrázků. Bylo to o hodně rychlejší než si číst texty. On ten původní nápad se Seznam dlaždicemi z roku 2013 nebyl až taková blbost jak se zdá. Vidět náhled webu je jako internetové rychlosurfování. Nějak v povědomí prostě ty informace z náhledu získáte a buď se vám líbí anebo ne. Chtělo by to tu myšlenku více rozvést. Teď s odstupem času si říkám, že lidé, kteří si právě na náhledy webů z obrázků u Seznam zvykli, budou mít s přechodem na Google zřejmě problém. V podvědomí jsem hledal srovnávač cen. Kdysi jsem jeden takový použil (sfinance) a tak jsem měl v hlavě zakódovanou určitou představu (menu nahoře). Navíc jsem zvyklí na blogy, takže cokoliv co se klasickému blog designu (sidebar) vymyká jsem podvědomě zahazoval. Vždy když jsem na nějakou stránku klikl, tak jsem hledal nějaký srovnávač anebo odkaz na srovnání pojištění. Když jsem jej do pár vteřin (1 - 3?) nenašel, tak jsem stránku nemilosrdně zavřel. Popravdě neumím si představit, že by se cokoliv načítalo déle jak vteřinu. Jakmile si zvyknete na rychlý internet už není cesty zpět! Formulář mě také neoslovil, pokud byl dlouhý a klasický. Je to zajímavé. Sám dělám pro sebe různá rozhraní, kde kaskádové styly řeším minimálně a prakticky vůbec pokud jde o formuláře. Ale na webu jsem chtěl velká, dobře čitelná polička. Jako bych při tom velkém výběru výsledků nějak automaticky očekával naprosto úžasné a pohodlné formuláře. Nejlépe na mě působil formulář, který se postupně odkrýval. Nebylo tam nic jiného než pro kolik osob chci pojištění. Pak se odkryla destinace a postupně další údaje. U jiného formuláře se mi líbilo, že u výběru destinací byly nahoře státy kam nejvíce lidé jezdí. Nemusel jsem tak proscrollovat půlku formuláře. Přesně tohle mi chybí když podávám online DPH. Nechápu proč nemají Českou Republiku nahoře, když většina plátců DPH je právě z ČR :) Už jsem měl téměř vítěze. Jenomže u 4. kroku ze 6 jsem narazil na nutnost vyplnit osobní údaje. To mě zarazilo. Proč nějaký affilák potřebuje osobní údaje? I kdyby to byl iframe, tak to neudělám. Chtěl jsem jen odkaz na nejlepší nabídku a ne, aby to za mě sjednali. Zavřel jsem to a dál neřešil. Tohle byl největší fail, na který jsem narazil u včerejšího experimentování. Pak jsem si uvědomil, kolik času jsem zabil blbnutím a objednal to pojištění přímo i pojišťovny. Zajímavé je, že tip jsem dostal z webu, který vyžadoval osobní informace. Ovšem pojišťovna na rozdíl od něj nepožadovala rodné číslo. 😒