WHOIS

WHOIS je dotazovací protokol a označení služeb, které zveřejňují registrační údaje o internetových zdrojích, například doménách. U domény může pomoci zjistit registrátora, důležitá data, stav nebo nameservery. Výsledek závisí na příslušném registru a pravidlech zveřejňování; WHOIS není jednotný úplný seznam vlastníků internetu ani spolehlivá historie všech změn.

Jak dotaz funguje a proč se výpisy liší

Klasický WHOIS podle RFC 3912 používá textový dotaz přes TCP port 43. Klient pošle hledaný údaj, server vrátí text a spojení ukončí. Protokol nestanovuje univerzální datovou strukturu pro všechny registry. Skript, který z jednoho výpisu vytáhne datum pomocí názvu řádku, proto nemusí správně přečíst jiného poskytovatele.

Webový formulář označený WHOIS může k tomuto protokolu přidávat vlastní rozhraní nebo kombinovat více zdrojů. To, že je formulář dostupný přes HTTPS, také neznamená, že původní protokol WHOIS sám nabízí šifrování a autentizaci serveru. Způsob dopravy a původ údajů je potřeba odlišovat.

Pro jednotlivé koncovky existují různé autoritativní služby. U české .cz je užitečné vycházet z registru CZ.NIC, ne z náhodné kopie na jiném webu. Záznam domény, kontaktu a sady nameserverů navíc nejsou stejný objekt.

Co lze z odpovědi skutečně vyčíst

Registrátor obvykle zajišťuje zákazníkovi správu registrace; nemusí být poskytovatelem webhostingu ani držitelem domény. Datum vytvoření a datum expirace je nutné číst v kontextu daného registru. Aktuální datum registrace po opětovném zaregistrování nemusí zachycovat nejstarší existenci stejného názvu.

Zveřejněné kontakty mohou být omezené, skryté nebo nahrazené zprostředkovaným kontaktem. Nevyplněná osobní adresa nedokazuje, že doména nemá držitele. Ani stejný technický kontakt u více domén automaticky neurčuje jejich stejného vlastníka.

Údaje o nameserverech nebo NSSET popisují část technického nastavení. Nedokazují, kde skutečně běží web: mezi návštěvníkem a původním serverem může stát třeba CDN. Pro rozhodnutí o infrastruktuře je potřeba kombinovat registr, DNS a další vhodná pozorování.

Praktický příklad a bezpečná interpretace

Na systému s nainstalovaným klientem WHOIS lze explicitně zvolit český server:

whois -h whois.nic.cz nic.cz

Ukázka předvádí formát příkazu, ne aktuální výpis ani provedené měření. Při automatickém zpracování ukládej také čas kontroly a použitý server. Rozlišuj úspěšnou odpověď, omezení počtu dotazů, síťovou chybu a skutečně nenalezený objekt. Chyba klienta nebo nedostupná služba nepotvrzuje, že lze doménu registrovat.

Stejně tak expirace není okamžik, kdy je jméno automaticky volné. Další průběh řídí pravidla konkrétní koncovky. Konečnou možnost registrace ověřuje registrační proces, nikoli samotná přítomnost starého data ve výpisu.

Historické snímky a přechod k RDAP

Uložený WHOIS snímek dokládá, jaké údaje služba v dané době vrátila. Mezi dvěma kontrolami mohlo dojít k několika změnám, takže nejde o úplný přepis historie. Starší datum ve vlastním archivu také nemůže sloužit jako potvrzení současné registrace.

Nejednotné textové odpovědi a omezené možnosti původního protokolu vedly k rozvoji RDAP, který používá strukturovaná data. ICANN od 28. ledna 2025 označuje RDAP za rozhodující zdroj registračních informací pro gTLD v rámci přechodu od WHOIS. Z toho nelze vyvozovat, že ve stejný den skončily všechny WHOIS služby národních registrů.