Propagace značky, ať už se jedná o blog, eshop anebo své jméno, je na sociálních sítích dneska nutnost. Tedy pokud se chcete posunout dál. Jakmile to začnete "flákat" tak se to negativně odrazí na návštěvnosti. Přitom je přidat odkaz na nový článek dneska už opravdu nestačí.
Proč všechny sítě?
Na
Facebooku se spousta lidí musí pohybovat z nutnosti. Mají tam přátele, kolegy a taky rodinu. Jednou za čas tam prostě musíte, abyste odklikli přítelkyni nějakou flashovou hru, protože na otevření dalších levlů potřebuje interakci tří kamarádů. Všechny společenské posezení v hospodě je také potřeba odkliknout ve speciální skupině, jelikož ústní příslib nevypadá tak dobře na statistikách účasti
... Jenomže ten zbytek tam tráví hodně času. Můžete Facebook nenávidět sebevíc, ale prostě je tam hodně lidí, kteří na vaši stránku nezavítají dokud nedáte odkaz přímo do skupiny, ať už je vaše anebo jen tématická.
Pokud si detailně nebudete vybírat na
Twitter koho sledujete, tak uvidíte jen jeden velký binec. Jistě jde to upravit pomocí seznamů, ale nakonec skončíte se seznamy - dobré, lepší, nejlepší, perfektní, nejperfektnější ... Když už si pravidelně stejně na Twitter uklízíte, tak jej musíte i sledovat. Navíc správné tweetování je věda. Údajná životnost jednoho tweetu je 18 minut. To je hodně těsně
... Jenomže Twitter je jedním z nejlepších míst na šíření informací. Vhodně zkomponovaný a načasovaný tweet dokáže velké věci.
No a pak tu máme
Google plus. Sociální síť, která má údajně pomáhat v SEO se spoustou lidí, kteří zarputile odmítají Facebook anebo prostě věří v Google plus. Na první pohled je publikum zde zanedbatelné.
... Jenomže G plusáci jsou často tvůrci obsahu. Procentuálně nenajdete lepší cílovku pokud sháníte třeba IT recenze. Schválně zkuste poslat klasickou tiskovou zprávu (nikoliv reklamní text) na všechny sociální sítě a sledujte kolik lidí jí nějakou formou zveřejní ;)
Takže proč potřebujete všechny sítě? Protože ačkoliv má spousta lidí účet na všech, tak sledují jen určité.
Proč to stojí tolik času?
Člověk si řekne, že stačí hodit na každou odkaz a je hotovo. Popřípadě to co píšu na jednu dám i na druhou. Bohužel, tak to nefunguje.
Čím jsou sociální sítě starší, tím je na nich odlišnější kultura. Jednoduchý příklad. Zkusili jste někdy
hashtagy? Na Twitter nahradí emotikony, vyjádří soudržnost s určitou skupinou, zařadí téma do kategorie a zlepší dohledatelnost. Co udělají na Facebooku anebo Google plus?
Hastagy jsou jen formou komunikace, takové specifikum. Velký rozdíl je hlavně v komunikaci. Například na Google plus se komunikuje delšími příspěvky. Je běžné, že si takto někdo vede náhradu za blog. Ačkoliv G+ moc nepoužívám, tak se mi přes něj podařilo dohodnout několik plnohodnotných obchodů. Byl to pro mě velký nezvyk. Většinou píšu lidem ať mě kontaktují na email. Pro mnohé google plusáky to bylo z mé strany doslova podivné chování.
Na Twitter je zase matoucí, možná i trochu neslušné odpovídat se zpožděním. Komunikace přes soukromé zprávy prakticky neexistuje. Schválně se zamyslet. Kolik direct messages jste řešili vzhledem k času a poštu lidí co vás sledují?
Každá sociální síť je taková komunita s vlastními zákony a pravidly. Pokud je chcete využívat na maximum, musíte se je naučit a přizpůsobit se jim.
Sociální sítě se mění
Jeden z důležitých argumentů pro používání sociálních sítí je i diverzifikace. Žádnou z nich nevlastníte a nemáte dokonce ani žádnou možnost jí ovlivnit. Jak to může dopadnout nám ukázal Facebook, který značně omezuje dosah příspěvků pokud si jej nezaplatíte. Do budoucna to může být ještě znatelnější.
Twitter už také začíná houstnout. Běžně vidím 2 reklamní sdělení a na straně sponzorované doporučení na sledujícího. Někde jsem zahlédl, že je dokonce možné uvidět tweet člověka, kterého nesledujete, ale sleduje jej někdo z vašich přátel. Takováto změna je celkem radikální a může naštvat lidi. Sice většina z nich bude říkat minimálně podesáté, že s Twitter skončili, ale na budoucnost této sociální sítě to může mít vliv.
Závěr
No a pak tu máme další sociální sítě. Celkem by mě zajímalo kterou další stojí za to používat a proč?
Historické komentáře
Zachovaná diskuze k původnímu článku. Archiv původní diskuze.
Mirek · 23. 10. 2014 · Odkaz
Jan Potůček · 23. 10. 2014 · Odkaz
jedy · 23. 10. 2014 · Odkaz
basti · 24. 10. 2014 · Odkaz