Vzhledem k tomu, že mají kódy platnost jen do 30.6, rozhodl jsem se že spojím dvě soutěžní kola do jednoho superkola, aby výherci měli dostatek času si vybrat svou .eu doménu. Soutěž je opět na konci článku, který tentokrát bude na téma Trable při spuštění .eu doménou.
.eu doména měla být velkým "politickým projektem". Sjednocení Evropské internetu pod jednu doménu, no nezní to skvěle? Ačkoliv zbytek světa byl k nové doméně spíše skeptický, spousta firmám, které mělo k domainingu poměrně blízko to nedalo a rozhodlo se na novou TLD vsadit. Vytvořil se tak celkem slušný domnělý tlak, že .eu bude opravdu velký věc a chtělo by jí to hned na začátku podchytit.
7. února 2006 začal Sunrise period, tedy období kdy se mohou vlastníci ochranných značek přihlásit o svou doménu. Během prvních 15 minut dorazilo 27.949 žádostí. Po 60 minutách to bylo dokonce 71.235 žádostí. Nový světový rekord v zájmu o TM byl na světě.
7. dubna 2006 měli šanci ti ostatní. Většina registrátorů nabízela jakousi formu předregistrace, kdy žádosti dali do fronty a začali bombardovat EURid. Po 4 hodinách bylo registrováno přes 700.000 .eu domén. Opět padl světový rekord. Do konce srpna 2006 bylo registrováno 2 miliony .eu domén.
Ovšem tento krásný rozjezd byl kritizován. Například Bob Parsons, šéf GoDaddy, si stěžoval, že proces registrace .eu domén byl nejen velice nespravedliví k velkým registrátorům, ale také jej některé společnosti zneužily. Konkrétně mu vadilo, že požadavky na registraci domény se řadili do fronty podle registrátorů. Každý registrátor měl nárok na jeden požadavek pak se zařadil na konec fronty s dalším. Zvláště mu vadilo, že někde v New Yorku na jedné adrese sídlilo 400 registrátorů. Pokud by patřili pod jednoho majitele, měli by možnost během jednoho kola zaregistrovat 400 domén, zatímco GoDaddy jen jednu. Kritika směřovala na nízké požadavky na registrátora. Stačilo vám 10K EUR.
V červenci 2006 to nechal EURid prošetřit a skutečně bylo 74.000 domén pozastaveno a s 400 registrátory EURid zrušil spolupráci. Tyto domény byly zřejmě určeny na přeprodej dále. Za vším byly tři kyperské společnosti. Ty se ale proti rozhodnutí postavily a získaly rozhodnutí Bruselského soudu první instance, který nařizoval EURid odblokovat domény pod pokutou 25.000 EUR za hodinu! EURid položil karty, doménám změnil status z ON HOLD na ACTIVE a umožnil společnostem přístup k registru.
Rozjezd velkolepé .eu domény tak má trochu nádech porážky. Na druhou stranu do budoucna se stal příkladem pro ostatní, jak se to nemá dělat :)
Historický zápisník
Soutěž o .eu domény IX. – Trable při spuštění .eu domény

Vzhledem k tomu, že mají kódy platnost jen do 30.6, rozhodl jsem se že spojím dvě soutěžní kola do jednoho superkola, aby výherci měli dostatek času si vybrat svou .eu doménu. Soutěž je opět na konci článku, který tentokrát bude na téma Trable při spuštění .eu doménou.
.eu doména měla být velkým "politickým projektem". Sjednocení Evropské internetu pod jednu doménu, no nezní to skvěle? Ačkoliv zbytek světa byl k nové doméně spíše skeptický, spousta firmám, které mělo k domainingu poměrně blízko to nedalo a rozhodlo se na novou TLD vsadit. Vytvořil se tak celkem slušný domnělý tlak, že .eu bude opravdu velký věc a chtělo by jí to hned na začátku podchytit.
7. února 2006 začal Sunrise period, tedy období kdy se mohou vlastníci ochranných značek přihlásit o svou doménu. Během prvních 15 minut dorazilo 27.949 žádostí. Po 60 minutách to bylo dokonce 71.235 žádostí. Nový světový rekord v zájmu o TM byl na světě.
7. dubna 2006 měli šanci ti ostatní. Většina registrátorů nabízela jakousi formu předregistrace, kdy žádosti dali do fronty a začali bombardovat EURid. Po 4 hodinách bylo registrováno přes 700.000 .eu domén. Opět padl světový rekord. Do konce srpna 2006 bylo registrováno 2 miliony .eu domén.
Ovšem tento krásný rozjezd byl kritizován. Například Bob Parsons, šéf GoDaddy, si stěžoval, že proces registrace .eu domén byl nejen velice nespravedliví k velkým registrátorům, ale také jej některé společnosti zneužily. Konkrétně mu vadilo, že požadavky na registraci domény se řadili do fronty podle registrátorů. Každý registrátor měl nárok na jeden požadavek pak se zařadil na konec fronty s dalším. Zvláště mu vadilo, že někde v New Yorku na jedné adrese sídlilo 400 registrátorů. Pokud by patřili pod jednoho majitele, měli by možnost během jednoho kola zaregistrovat 400 domén, zatímco GoDaddy jen jednu. Kritika směřovala na nízké požadavky na registrátora. Stačilo vám 10K EUR.
V červenci 2006 to nechal EURid prošetřit a skutečně bylo 74.000 domén pozastaveno a s 400 registrátory EURid zrušil spolupráci. Tyto domény byly zřejmě určeny na přeprodej dále. Za vším byly tři kyperské společnosti. Ty se ale proti rozhodnutí postavily a získaly rozhodnutí Bruselského soudu první instance, který nařizoval EURid odblokovat domény pod pokutou 25.000 EUR za hodinu! EURid položil karty, doménám změnil status z ON HOLD na ACTIVE a umožnil společnostem přístup k registru.
Rozjezd velkolepé .eu domény tak má trochu nádech porážky. Na druhou stranu do budoucna se stal příkladem pro ostatní, jak se to nemá dělat :)
Historické komentáře
Zachovaná diskuze k původnímu článku. Archiv původní diskuze.
Mihal · 27. 6. 2013 · Odkaz
idp · 27. 6. 2013 · Odkaz
loutka · 27. 6. 2013 · Odkaz
Marec · 27. 6. 2013 · Odkaz
loutka · 27. 6. 2013 · Odkaz
Mário Kraus · 27. 6. 2013 · Odkaz
stašek · 27. 6. 2013 · Odkaz
Dane · 27. 6. 2013 · Odkaz
DJ · 27. 6. 2013 · Odkaz
Ipanema · 27. 6. 2013 · Odkaz
George · 27. 6. 2013 · Odkaz
petr · 27. 6. 2013 · Odkaz
Petr · 27. 6. 2013 · Odkaz
Petr · 27. 6. 2013 · Odkaz
Dave · 27. 6. 2013 · Odkaz
Honza · 28. 6. 2013 · Odkaz
pcdr · 28. 6. 2013 · Odkaz
DJ · 28. 6. 2013 · Odkaz
Ipanema · 28. 6. 2013 · Odkaz
Klara · 28. 6. 2013 · Odkaz
Inside · 29. 6. 2013 · Odkaz