Tak nějak ze života o podnikání v Česku

Sice jsem si slíbil, že se nebudu vyjadřovat k podnikání pokud do toho bude zapletená politika, ale poslední dobou se mě na spousta témat ptá celkem dost lidí z mého okolí. Dokonce formou, že “musím” odpovídat. Takže mě napadlo, proč to nějak nesepsat z mého pohledu a pak jim prostě dát vizitku a ať si přečtou můj blog.

Podnikání v Česku

Na mém prvním živnosťáku je tuším rok 2003. Jeho fyzická existence je teď čistě v teoretické rovině někde mezi dalšími papíry v krabici, kde se skladují smlouvy, jejichž platnost už vypršela. Přitom když jsem jej dostal byl jsem na něj fakt hrdý. Umožnil mi totiž podnikat jako programátor. Připravoval jsem online hru na komerční provoz. No moc se to nepovedlo a pak jsem si pořídil druhý živnošták na reklamu a marketing.

Zlatý věk pro každou OSVČ

Víte co na tom ale bylo super? Prostě jste si pořídili jeden papír na živnostenském úřadě, oznámili to na zdravotní pojišťovně sociálce a hned jste mohli podnikat jako nadnárodní společnost. Bylo jedno jestli děláte pro Google v USA, Irsku anebo občas prodáte reklamu někomu na Slovensku. Nikdo nic neřešil. Stačilo si platit sociální, zdravotní a na konci roku podat přiznání k dani z příjmu. Dokonce vám s ním ještě na finančáku pomohli. Stačilo vědět kolik máte příjmy, uplatnit paušál a bylo to. Za rok jste řešili celkem 3 papíry (přiznání k dani z příjmu, papír pro sociálku, papír pro zdravotní pojišťovnu). Vše se dalo oběhnout za hodinu a bylo to. Zlatý věk podnikání pro freelancera. Nebyla potřeba ani účetní. Dámy na finančáku pomohli s růžovými papíry a bylo to! :)

Náročnost na byrokracii: 3 papíry za rok

VIES a DPH

V roce 2010 přišla EU s tím, že je potřeba monitorovat každou zahraniční platbu B2B alias projekt VIES. Naši zákonodárci to implementovali do zákonů celkem tvrdě. Kdo chtěl vydělat co by jen jediné euro (či jinou měnu) od jiné společnosti v EU musel se stát plátcem DPH. Na Slovensku to tehdy řešili formou osoby registrované k dani, či tak nějak. Vzhledem k tomu, že B2B v rámci EU mi nějakou tu tisícovku vydělalo, rozhodl jsem se že do toho půjdu (viz. článek Cesta na FÚ za registrací k DPH). Měl jsem strach že společnosti, pro které v ČR získávám díky robotům data budou mít s nárůstem ceny problém, ale jako plátcům DPH jim to bylo úplně jedno. V každém případě jako kvartální plátce to pro mě znamenalo 4 hlášení o DPH + 4 VIES.

Náročnost na byrokracii: 11 papírů za rok

MOSS

V roce 2015 přišla EU s dalším zajímavým nařízením, které bylo označeno jako MOSS (Mini One Stop Shop). Ovlivňovalo čistě  B2C. Pokud například prodám Slovákovi odkaz na 404M, tak musím DPH odvést na Slovensku. Tady jsem před byrokracii poprvé couvl a řekl si že mi to za to nestojí. Náročnost na byrokracii stoupla o další 4 papíry na rok.

Náročnost na byrokracii: 15 papírů za rok

Kontrolní hlášení

Tento rok se objevila povinnost podávat kontrolní hlášení pro všechny platby 10K CZK včetně DPH. Popravdě mě samotné hlášení ani tak nevadilo, jako pokuty, které jsou přímo v zákoně. Někdo spočítal, že pokud bude za každou neúmyslnou chybu v hlášení pokuta, tak se vyplatí okamžitě přesunout podnikání kamkoliv do EU. Finanční úřady nakonec měli více rozumu než naši politici a začali to řešit oklikou, aby pokuty za překlepy nemuseli ukládat. Fakt jsem měl z kontrolního zákona pocit, že snad chtějí dělat reklamu firmám co zřizují podniky mimo ČR. Jinak kontrolní hlášení budete muset podávat 1x zkvartál

Náročnost na byrokracii: 19 papírů za rok

EET

EET nás čeká příští rok. Mě osobně se dotkne jen platba přes PayPal. Tímto děkuji Petrovi Soukupovi, který na to upozornil. Osobně to vyřeším jednoduše, přestanu na PayPal přijímat platby v ČR, podobně jak jsem přestal prodávat Slovákům odkazy. Mě ani stát to rozhodně nezrujnuje :)

Co se týká konceptu EET většina lidí, kteří o tom se mnou “diskutují” nečtou články jako je ten od Petra, nepřemýšlí nad tím, že EET může být několik dnů pod DDoS útokem ať už úmyslným anebo špatně “splácaných” aplikací a doplňků pro různá eshopová řešení. Debata s nimi je dost složitá, protože nechtějí mluvit o EET ale o jeho důsledcích. Vidí více peněz v rozpočtu, konce podnikání nepoctivců popřípadě technologický pokrok (kontrolu státu) díky registračním pokladnám atd. Vlastně často o EET technicky, organizačně ani z pohledu účetnictví nic netuší. Když jsem opravdu chtěl diskutovat a začal řešit konkrétní věci, tak tomu nerozuměli a pokud protistrana nerozumí třeba technickým termínům, tak to už není diskuze. Proto se snažím toto téma spíše ignorovat a vám to doporučuji také. Je zbytečné se hádat se známými o EET, za pár let už nemusí existovat.

Závěr

Dnešní blogpost ale nebyl o EET, spíše o tom jak bylo jednoduché začátkem minulé dekády začít podnikat. Vezměte si to, stačili jen vyplnit 3 papíry jednou za rok pod “nadnárodní podnikání”. Dnes jich potřebujete celkem 19 a musíte na FU 4x za rok. Navíc třeba z pokut v kontrolním hlášení jde fakt strach :/