Na MoZ vyšel zajímavý článek, kde z analýzy dat 26 tisíc odkazů a 31 tisíc zmínek na sociálních sítích zjistili jak mohou být jednotlivé kampaně pro jejich klienty rozdílené. Přitom ani na první pohled výhodný odkaz nemusí být vždy zárukou dostatečné pozornosti.
Většina vysoce autoritativních odkazů není moc sdílena
Pojem autoritativní odkaz většinou znamená, že je z webu, který vyhledávače považují za důležitý pro internet. Dnes už GPR (Google Page Rank) neexistuje, ale ve své nejlepší slávě byl právě ukázkou autority webu (stránky). Zjednodušeně na web s GPR 10 vedly “všechny” odkazy a tak jej Google považoval za důležitý, protože byl takovým internetovým rozcestník. Po zastavení přepočtu GPR se novým ukazatelem pro doménu stal MoZ DA, který měl číselně ke GPR nejblíže. Jen pro zajímavost za odkaz na stránce s GPR 7 se běžně platilo zhruba 2K CZK měsíčně.
Analýza MoZ zjistila, že právě odkazy z článků na webech s vysokým MoZ DA nemají moc sdílení.
- 52 % odkazů z webu s DA 89+ má 0 sdílení
- 50 % odkazů z webů s DA 79+ má 0 sdílení
- 54 % odkazů z webů s DA 59+ má 0 sdílení
V průměru vám jejich kampaň přinese 110 odkazů a 11 tisíc sdílení na sociálních sítích. Přesto 63 % sdílení jde právě z vysoce autoritativních webů. Pokud by z kampaně byly vyřazeny všechny autoritativní weby, tak by kampaň přinesla v průměru jen 4,1 tisíc sdílení.
Není web jako web
Jejich zákazníci požadují odkazy ale zároveň i sdílení na sociálních sítích. Jenomže není web jako web. Někde se článek více sdílí a jinde prostě jdete čistě po tom odkazu. Není tedy žádným překvapením, že vybrat vhodné weby, tak aby byl klient spokojen není nic jednoduchého. Soustřeďují se tedy i na účty sociálních sítích daných webů.
Tohoto se doporučuji držet, pokud prodáváte reklamu na svém webu, můžete k tomu přihodit i sdílení na sociálních sítích. Zvláště pokud reklamní článek píšete sami. Zvláště recenze anebo návody s využitím zboží/služby třetí strany, která si za to zaplatí může zaujmout více než běžný článek. I přes nižší výkonost reklamního článku může být váš zákazník spojen díky reakcím na sociálních sítích.
Chce to i zapracovat na obsahu
Ale zpět k výzkumu MoZ. Společně s BuzzSumo vypracovali studii, kde zjistili, že nejvíce se sdílí články podpořené vlastním výzkumem anebo vlastní názor na nějakou problematiku. Tedy v podstatě něco jako autoritativní obsah. Buď jsou autoritou data anebo sám autor. Více sdílení také mají články s délkou přesahující 1000 slov.
Jak se vlastně odkazuje
MoZ upozorňuje, že každý web odkazuje trochu jinou formou. Někde jsou to nofollow odkazy, citace, odkazy čistě na doménu atd. Je nutné v tom mít přehled a vědět, co od kterého webu můžete získat. Jedná se také i o různé druhy článků. Je rozdíl mezi nějakým zajímavým průzkumem/tiskovou zprávou, který pošlete do redakce a zaplaceným reklamním článkem. Ono záleží i který konkrétní redaktor bude o tématu psát. Pokud budete s magazíny a blogy spolupracovat pravidelně nebudete překvapeni, že někde získáte “jen” nofollow odkazy anebo prostě pasivní textový odkaz. Mimochodem i ten Google bere.
Závěr
V původní studii je toho trochu více, takže doporučují si jí projít. Co bychom si z ní měli odnést je, že neplatí pravidlo větší web rovná se více sdílení na sociálních sítích. Vaše cílová skupina se na ní prostě nemusí nacházet v takovém počtu, anebo zrovna na tom daném webu nemusí mít nutkání něco sdílet. Ostatně stačí chybějící tlačítko pro sdílení a počet sdílení bude daleko nižší.
Z toho celého mi nejako vyplýva že v podstate počet zdieľaní na socialných sieťach je aj silný hodnotiaci faktor v SEO. Z časti to ale aj pravda je.
Prodávat odkazy se nesmí. Takže se prodávají články a počítají sdílení na sociálních sítích :)
Já teda nevim jak v americe, kde mediálky doslova šílí z FB, protože jako jediný i díky např zfalšovaným metrikám dokáže “propálit” i stamilionové rozpočty, které nevědí markeťáci jak na internetu jinak utratit, ale v ČR jsou sdílení na sociálních sítích naprosto k ničemu, pokud neprovozujete bulvár.
Když chcete k sobě na web dostat platícího zákazníka z FB, musíte investovat obrovské prostředky, které můžete vynaložit jinak. Lidi na FB totiž možná sharujou, lajkujou, a 1 z 20 vám i na web přijde, ale nekupuje prakticky vůbec nikdo.
Takže FB má smysl třeba pokud máte banku, nadnárodní korporaci a potřebujete o sobě zvýšit povědomí, pak už se reklama na Monetu co v TV jde 100x za den a jedna stojí 50.000 vyplatí prsknout i na FB a efekt bude i lepší.
FB je dnes velmi výkonný kanál a má velmi výborne cílení, jedno z nejlepších. I malý e-shop dokáže s FB reklamou divy. Stačí jen znát cilovku a dobře s ni pracovat a rozpočet taky nemusí být nijak zavratny…
No to bych upřímně chtěl vědět o jaký sortiment se jedná a o jaká čísla koncových konverzí vs náklady.
Máš nějaké info jak Google sleduje např. odkazy přes zkracovače? Protože třeba při použití obvyklých nástrojů typu Hootsuite máš na FB odkazy ve zkrácené podobě a zcela zjevně je nejde v jednoduché analýze zpětných odkazů zjistit.
Druhá věc, jak Google indexuje přesměrování vlastních affil odkazů – tzn. když používám vlastní přesměrování na affil odkaz např. typu mojedomena.com/produkt1 místo webprodejce.com/produkt?ref=876sdf8787sdg98fd7g. Tohle by byl zajímavý námět na článek, ale mně se do toho nechce :D
Co jsem četl pár let zpět na BHW, tak řešili, že Google asi affil odkazy bere jako nofollow a snažili se vymýšlet způsob jak to obejít.
Zkracovače budou v pohodě, krom adf.ly apod. Přeci jen na twitter se dnes zkracuje všechno. Google vychází z toho co se obecně používá a je podezíravý spíše vůči výjimkám.