Když jsem začal pracovat na projektu Seopedia zjistil jsem dvě zajímavé věci. Google je ochotný projektům postaveným na Mediawiki odpustit velké množství odkazů vedoucích na stránka neexistuje (červené odkazy na wiki projektech) a že psaní encyklopedických textů je úplně odlišné od klasických článků.
Zvláště to druhé mi celkem vrtalo hlavou. Od roku 2008 jsem napsal přes tři tisíce různých článků, tak jak je možné, že se zasekávám na odstavcích encyklopedického textu a s vypětím sil jsem schopný dát dohromady odstavce o pár desítkách slov? Přeci jen, když píšete jen o podstatě věci, tak odpadne všechna ta omáčka okolo.
Postupem času mi to ale nějak nedalo a zkoušel jsem různá jednoduchá cvičení a experimentování. Například text o Facebooku je v podstatě volný překlad několika článků o Facebooku z anglické wikipedie. Překládal a psal jsem když nebyla chuť dělat něco jiného anebo múza se šla zrovna projít na procházku. Takže různé části jsou v odlišném poměru hrubý a volný překlad. Výsledkem bylo zhruba 3,7 tisíc slov.
Stále se mi ale nedařilo přijít tomu všemu na chuť. Jakákoliv nová informace na doplnění stávajícího textu se dala vyjádřit jednou větou.
Poslední dobou to však jakoby samo najednou začalo jít. Není problém heslo založit, začít psát a rozvádět. Kvalita není nijak extrémní ale účel encyklopedického textu to plní. Přemýšlel jsem co se změnilo. Nabral jsem postupem času zkušenosti? Napsal jsem toho už tolik, že to najednou jde?
Teprve dneska, když jsem přidal informaci o aktualizaci Panda 4.1 mi to došlo. Celý text mi v hlavě začal znít jako od vypravěče dokumentárního filmu Velká vlastenecká válka. Sdělil jsem událost, fakta a přidal trochu abstraktní přirovnání.
Filmové dokumenty jsem začal sledovat místo večerníčků zhruba před půl rokem. Že by to ale bylo tak jednoduché? Stačí poslouchat pár desítek hodin vypravěče a pak si jeho hlasem přeříkávat texty? Asi bych se ani nedivil. Okolí na nás má celkem slušný vliv. Začneme používat určité slovní obraty. Když se nám zalíbí jak mluví nějaká seriálová postava, jejíž osudy sledujeme každý den, tak to ovlivní i témata o čem píšeme. Fandění záporákům je nebezpečné :)
Proč by tedy nemohlo pravidelné sledování dokumentárních filmů pomoct s psaním encyklopedických textů? V podstatě jde jen o formu jak předat dále vědomosti.
Myslím, že sledovanie dokumentov pomáha nie len pri písaní encyklopedických textov. Správy nesledujem už roky, zato dokumentárne filmy každý deň. A svoje texty tiež podávam vo forme príbehu alebo popisu udalostí a faktov. Ja ale mám skôr ten problém, že moje texty sú veľmi dlhé a musím ich nasilu skracovať.
Taky věčně sleduji dokumenty, ale “vypotit” byť jediný článek je pro mě docela dřina. To bude spíš o nátuře člověka, vnější vlivy mohou lehce postrčit,ale spisovatele to z člověka neudělá.Ze mě teda rozhodně ne.
Btw. Fotoamatér – moje texty sú veľmi dlhé a musím ich nasilu skracovať.- Až se mi chce závidět :)
Tak nějaký talent člověk mít musí. Nejde jen o poslouchání, ale taky hodně o čtení. Když přechroustám 200-250 slušných knih za rok, je moje slovní i slohová zásoba trošku jinde než u lidí co přečtou akorát Blesk. A samozřejmě je nutné psát, hodně psát…
Asi je to o založení a okolí toho kterého konkrétního člověka, které pak má vliv na jeho způsob uvažování, vyjadřování a slovní zásobu. Já encyklopedické texty zvládám bez problémů a zase mám opačný problém. Pro mě jsou mnohem těžší ležérnější nebo stručné texty s důrazným call to action.
Ono každé napísanie textu môže byť ťažké a aj ľahké záleži od konkrétnej témy, a či ma autor k nej vzťah a ešte aj od momentálne nálady autora. Seopedii veľmi fandím, pre niektorých nováčikov na internete to môže byť hotový svätý grál.