Po delší době zveřejnil na svých stránkách @inwebstorcz další článek. Tentokrát věnovaný P2P půjčkám. O celém konceptu už jsem dříve slyšel, vypadá jako celkem zajímavá forma investování peněz. Vybíráte si lidi, kterým půjčíte část peněz a vyděláváte slušné peníze na úrocích. V porovnání s klasickými metodami zhodnocování peněz se dá v pohodě přehoupnout 10% zhodnocení financí a s dobrou diverzifikací i minimalizovat případné problémy. Velkou výhodou je možnost investovat poměrně nízké prostředky.
Až člověk svrbí prsty to zkusit. Jenomže mě trochu odrazuje nutnost převádět peníze někam do zahraničí a ověřování identity. Poslat si tam peníze přes PayPal či kreditní kartou a až bude nálada, tak vybrat zisky asi nebude správnou cestou. Ale kdo chce vydělávat ten se s tím popere stejně jako s papírováním pro FÚ.
Další věc jsou trochu morální zábrany. Je jasné, že pokud někomu půjčíte peníze a on vám to splatí, tak se jedná o win-win situaci. Všichni jsou spokojeni. Takže nevím, kde se to ve mě bere. Možná to je negativní přístup medií, které z kohokoliv kdo půjčuje peníze dělají lichváře, tedy morálně zlého člověka.
V podstatě, když tyto dvě věci překousnete, tak se zdají P2P půjčky jako celkem zajímavé řešení zhodnocení peněz. 15 – 20% ročně rozhodně nejsou špatná čísla. Pokud jste skromní tak z nějakým milionem či dvěma se dá v pohodě “pasivně” uživit :)
Závěr
Na menší částky je lepší spíše přiinvestovat čas a zkusit prorazit v oboru, který dobře znáte a dokážete říct zdali to bude vydělávat anebo ne. Například udělat funkční magazín. Získáte daleko větší zhodnocení než u různého investování do pasivního příjmu. Tohle je podle mě spíše pro lidi, kteří už opravdu nemají čas anebo takový balík peněz, že jej prostě další prací nedokáží zhodnotit. Takže jejich jedinou možností je to někam dát, kde to bude alespoň něco vydělávat. Není to tedy o tom, že chci sedět doma na zadku a nic nedělat, ale prostě už toho mám tolik, že nevím co s tím :)
- sms půjčka ihned úplně každému - Nebankovní SMS půjčky na jednom místě.
Souhlasím s tím, že posílat ofocené doklady kvůli “pár tisícovkám” někam do zahraničí se mi též moc nechce.
Souhlasím i s morálním stránkou věci. 15 – 20% + úrok platformy je už dost. Normální člověk si za 20 a víc procent nebude půjčovat… V podstatě tzv. krize – hypoteční bublina – byla právě způsobena tím, že si půjčovali rizikoví klienti a banky případně vláda (USA která to povolila nebo nařídila) byla za to dost kritizována. Totéž třeba affiliate na různé SMS půjčky, které jsou ještě horší. Faktem ale je, že člověk ani neví, co se děje s penězi v normální bance.
Ještě před několika měsíci šly peníze relativně dobře zhodnotit v kampeličkách (sice menší zhodnocení ale nulové riziko), ale to už je minulostí.
Děkuji za zmínku.
K té morální stránce věci mám pár poznámek:
1. průměrná RPSN u kreditní karty v ČR je cca 25 %. To samé platí o kontokorentních úvěrech, na podobných úrovních jsou i spotřebitelské půjčky (Cetelem, Homecredit apod.)
Když píšete, že úroky vám přijdou “už dost”, je třeba říci, s čím je srovnáváte. Pokud s finančními produkty stejné rizikové kategorie (tzv. unsecured loans), tak ty úrokové sazby nejsou nic mimořádného.
2. úrokové sazby v Estonsku jsou obecně vyšší než u nás, konkrétně u produktů výše dosahují kolem 35 %. Čili to, co někomu přijde jako nehorázný úrok (sám jsem si v mládí půjčoval párkrát u Cetelemu za 20+ a znovu bych tak drahý úvěr už nebral), to pro jiného může znamenat úsporu peněz – jedním z nejčastějších zákazníků isePankur (a ostatně i Lending Clubu v USA) jsou právě lidé, kteří chtějí splatit kreditky.
3. Approval rate u půjček dosahuje 18 % v Estonsku, 6 % ve Finsku a 3 % ve Španělsku. To znamená, že drtivá většina žadatelů je odmítnuta hned v zárodku. Není to tedy tak, že systém přijímá každého nebožáka, pro něhož to bude poslední rána, než spadne do osidel exekutorů.
4. Snad žádná jiná země na světě nemá tak děsivý systém exekutorů jako v ČR. Proces vymáhání (hlavně ty “last resort metody”, tedy soudní vymáhání) mě proto enormně zajímal a posílal jsem na toto téma několik dotazů. Odpovídal mi osobně pan Tomberg (CEO isepankuru) … a když to srovnám s postupy, které jsou běžné v ČR, tak je to nebe a dudy.
Pak je tu pochopitelně ten historicky hluboce zakořeněný názor, pocházející snad už z dob prvního nicejského sněmu, že JAKÁKOLI půjčka je lichva. Kdo zastává tento názor, pro toho samozřejmě p2p lending není :-)
Takže byť z dnešního pohledu a v mé dnešní finanční situaci se mi cokoli nad 10 % zdá jako nehorázný úrok, před pár lety, když jsem měl hluboko do kapsy a notebook (tedy můj hlavní pracovní nástroj) vypověděl poslušnost, byl jsem za 20%+ úvěr velmi vděčný.
Aukce půjček se dají rozjet i u nás, pokud ti vadí převádění peněz do zahraničí. Zahraničí má ovšem ty výhody, které v odkazovaném článku uvedl @InWebstor.
Četl jsem oba články a považuji to za zajímavou příležitost, ovšem to papírovaní opravdu nestojí za pár tisícovek korun investice. Možná až budu mít pár desítek tisíc, tak do toho půjdu.
Ad 1) Předpokládám, že většina lidí, kteří si pořizují kreditní karty, počítá s tím, že se vejde do bezúročného období. Vysoký úrok je proto spíše pokutou. Pokud nejsou schopni splatit kreditku v rámci bezúročné i úročené doby a musí si brát jiné úvěry, je určitě riziko insolvence vyšší. Ostatně dřív jsem četl, že nesplácené kreditky se v USA mohou stát další bublinou (nevím, jaká je aktuální situace).
Ad 2) Proč jsou vyšší sazby v Estonsku? (vzhledem k sazbám Eura) Klienti jsou zde rizikovější?
Ad 3) Proč je takový rozdíl mezi Estonskem a Španělskem? To je ve Španělsku tolik “lidí v koncích” nebo je to spíš dáno různou strategií firem/platforem?
Ad 4) To jsem rád. Pro věřitele se v případě insolvence dlužníka asi tolik nemění.
Aby to nevypadalo, že jen lituju dlužníky. Samozřejmě jsou firmy v ČR (viz různé sms půjčky), které mají RPSN řádově stovky procent. Pak jsou (byly) firmy, které se snaží zatajit skutečnou výši, Dělají různé “podrazy” apod. To je určitě mnohem víc nemorálnější.
Myslel jsem to z pohledu udržitelnosti splácení. Možná to ale víc závisí na budoucnosti ekonomiky. Pokud dojde ke krizi, může se systém zhroutit podobně jako padlo mnoho bank. Bude-li ekonomika šlapat, může i systém šlapat. Ale to platí třeba i pro akcie.
Dá se zjistit proč si lidé v systémech většinou půjčují? Je to notebooky (pracovní nástroje ) refinancování nebo třeba pro zábavu? (dovolené)
každý kto si požičia peniaze, ráta s úrokom, tiež je zodpovedný sám za seba. A mnohým tie peniaze pomôžu, poznám niekoľko osob, ktoré vďaka takýmto pôžičkám vyriešili svoje problémy.
No a je takové riziko někam poslat oskenované osobní dokumenty? Pokud někdo touží po mém číslu pasu, OP a rodném, jistě si to zjistí i nějak jinak. Nebo ne?
Odpovědi to Lukáš
ad 1) na konci 2012 byly v ČR na kartách úvěry za 25 mld. Kč, z toho 2,5 mld bylo klasifikováno jako selhávající pohledávky. Takže nemyslím, že většina lidí používá kreditní karty jen pro bezúročné období (přesné statistiky ale nemám). Každopádně v ČR jsou kreditky stále určeny spíše finančně nadprůměrně vzdělaným lidem, oproti tomu v USA je má každý d***l :-)
Bohužel kreditní karta je v rukou impulzivních jedinců jedním z nejnebezpečnějších finančních instrumentů vůbec.
ad 2) žádnou studii na toto téma nemám, ale v zásadě to může být způsobeno dvěma faktory, nebo jejich kombinací. První je vyšší rizikovost, druhý je nižší celkový objem volného kapitálu v ekonomice.
ad 3) Platforma má v každé zemi jinou strategii. Pochází původem z Estonska, takže předpokládám, že estonský trh zná velmi dobře a má tam několikaleté praktické zkušenosti, a proto si může dovolit brát více dlužníků z této země. Oproti tomu se Španělskem teprve začíná, takže si drží opatrný konzervativní přístup. Je v jejich zájmu, abychom my investoři nepřicházeli na špatných úvěrech moc o peníze :)
ad 4) Pro věřitele obecně ne, mě to ale zajímalo, protože bych nerad svými penězi podporoval nějaké polomafiány.
Nejčastější motivací půjčky je debt consolidation (dělá cca 36 % všech úvěrů)