Sebemotivace je něco co hlavně v dobách krize, úpadku či nezdaru může udržet projekt nad vodou i když víra v něj je už dávno pohřbená na samotném dně naděje. Každý z nás určitě zažil, že se něco nedaří. Vše co by mělo fungovat prostě nefunguje a člověk by s tím nejraději praštil a šel se opít do bezvědomí. Lék na nezdar má každý z nás jiný. Někdo prostě na chvilku dokáže vypnout jiný jen přesměruje své úsilí do toho co zrovna jde, ale ve výsledku vždy utrpí právě projekt kterému se už tak nevede. Je pravda, že si to chce umět přiznat neúspěch. Prostě vědět kdy nastal čas to zabalit anebo přistoupit na alternativní řešení, které není většinou podle našich představ. Jenomže tohle přiznání si neúspěchu by mělo proběhnout s absolutně čistou hlavou a hlavně bez adresnalinu v krvi.
V podnikání je super, že se dá neúspěch spočítat. Pokud něco nefunguje tak jak má po určitou dobu prostě to vidíme na konkrétních číslech. Můžeme tak začít uvažovat jak docílit zlepšení. Problém je však motivovat se k práci na projektu, kterému k pohřbení stačí už jen doslova špetka prachu. Tehdy alespoň mě pomáhá si na chvilku představit, že jsem prostě stroj bez emocí a jít do toho. Prostě si říct: “Každý den nad tím strávím 1 hodinu. Budu mít vypnuté ICQ, Webtrh, nikoho nebudu poslouchat a odpovídat jen na urgentní volání mobilem. Pokud udělám cokoliv jiného prostě se ta hodina nebude počítat.” Je to sice tvrdé ale funguje to dobře. Žádné přemáhání se,prostě k tomu sednete a jdete do toho.
Efekt tohoto druhu sebemotivace je na dvou frontách. Předně dokáže na projektu opravdu něco udělat a na druhé frontě si celkem slušně zvednete ego, protože jste dokázali překonat sebe sama a dělat na něčem co by jste už nejraději na dobro smazali. Opravdu je to super pocit.
Občas se to nadobro nepovede. Prostě všechno je ztraceno. Projekt se musí ukončit a je konec. Chce si to pak v klidu probrat všechno co se stalo a zavužovat co bylo špatně, kde se stala chyba a jestli by to šlo udělat jinak. Občas když se budete krok za krokem probírat postupným úpadkem zjistíte, že se něco povedlo a stálo by za to to ještě někde jinde odzkoušet, nebo prostě si řeknete, že být tu služba, která se v té době nejvíce hodila by mohla mít úspěch. Nikdy nevíte co se z neúspěchu můžete naučit, proto na své neúspěchy nikdy nezapomínejte, protože jsou jen dalším těžce získaným know hoh.
Bez neúspěchů si stejně život nemůžeme představit a právě neúspěchy nás ženou k zlepšování sebe sama i svých výtvorů. Mně třeba pomohlo, že jsem udělal v životě pár neúspěšných projektů, protože ty mi dodaly odhodlání se pustit do něčeho většího, složitější, aniž bych se bál dalšího krachu. Stejně je mozek složitá věc a přimět ho k usilovné, byť jen hodinové, práci je pro někoho nadlidská věc.
adresnalinu – adrenalinu, know hoh – know how :)